⚠️ Na této dokumentaci aktuálně pracujeme a postupně ji doplňujeme. ⚠️
Obsah
Formát a vzhled textu
Skladby jsou zapisovány v primitivním značkovacím jazyce tak, aby jsi nemusel/a řešit formátování textu, barevné variace, font, přizpůsobení velikosti, a další 🙂.
Výsledný formát je ověřený praxí na stovkách hudebních akcí a množství zařízení – ať už na stolních počítačích 💻, telefonech 🤳, tabletech 🪟 nebo projektorech 📽️. V neposlední řadě je zpěvník Kytario zamýšlený pro použití i v tištěné formě.
Barvu, typ písma, ani žádné další atributy textu není možné měnit. Pokud i přesto potřebujete graficky rozlišit určité části textu, zvažte použití jednoho z mnohých UTF-8 symbolů nebo emoji.
Zápis skladeb
Zápis skladeb podléhá několika pravidlům, která je nutno dodržet, aby byl text správně vykreslen. Zápis se skládá z několika částí:
- Akordy (
{Em}) - Pevné mezery (
{---}) - Sekce (
- Ref.) - Odkazy na sekce (
[Ref.]) - Repetice (
|: Ha :|)
Pokud hledáš inspiraci jak skladby efektivně zapisovat, mrkni na zpěvník KytarovkaBrno, ze kterého celá tato platforma vzešla 🙂.
Akordy
Formátování akordů
Akordy jsou zapisovány ve složených závorkách, např. {C}, {Em} nebo {C#m7}. Označení tónu akordu (první znak) musí
být vždy velkým písmenem.
Akordy mohou být i složené, např. {F#m7/G#}, s tím, že tón za lomítkem označuje tón basový.
Nomenklatura akordů, kterou zvolíš, je čistě na tobě. Zapisovat můžeš v "americké" formě (např. {Emi} - e minor)
nebo latinské ({Em} - e moll). Vzhledem k nesrovnalostem akordů z různých zdrojů
však doporučujeme nomenklaturu latinskou.
🧠 V jednoduchosti je síla – pokud zapisuješ skladby pro širokou veřejnost a nejedná se o takovou, která je postavená na složitých akordech, doporučujeme akordy zjednodušit co nejvíce je to možné.
Pozice akordů
Akordy by měly být v zápisu pozicovány tak, že předchází slovu (nebo hlásce), ke které přísluší, např.:
{A}Na našem {Amaj}rybníku, tam v {A7}ráji řas a vodníků.
Pokud je nutné zapsat více akordů v rámci jednoho slova, je vhodné slovo rozdělit jednou nebo více pomlčkami, např.:
{Em}Má - {G}á - {D}á
Pokud se akord hraje v části, kde není žádný text, je možné ho z obou stran odsadit mezerou. Tím dojde k roztažení textu
v jeho okolí, např.: {E}Zdá se {F#m}mi, {G#m} je to {F#m}moc let,
Bez tohoto odsazení by byl akord vykreslen nad slovem je.
Pevné mezery
Pokud nastane situace, kdy je třeba odsadit část textu, ve které zrovna není žádný akord, je možné do textu vložit
pevnou mezeru.
Existují 3 různé šířky této mezery, případně je možné je i řetězit:
- krátká:
{-} - střední:
{--} - dlouhá:
{---}
🧠 Pevné mezery používej pouze ve výjimečných případech. V ideálním případě se mezery v textu vytvoří samy tím, že do něj zapíšeš akord obalený běžnými mezerami.
Sekce
Skladby se skládají ze sekcí – slok, refrénů, meziher a dalších.
Pojmenované sekce
Každá sekce, která obsahuje zpívaný text, musí být nějak pojmenována, a to číslem nebo slovně.
Pojmenování by neměla být delší než 4 znaky a vždy musí začínat znakem mínus (- Ref1) nebo plus (+ Ref2).
Rozdíl mezi těmito dvěma variantami je ten, že sekce uvozené symbolem mínus zobrazují akordy vždy – na desktopovém zobrazení, v tisku a na telefonech. Sekce uvozené symbolem plus zobrazí akordy pouze na telefonech.
Pojmenování mohou být libovolná, avšak doporučujeme používat tato:
- Sloky označit jako
- 1.,- 2., apod. - Refrény označit jako
- Ref.,- Ref1, apod. - Mezihry označit jako
- Brid,- Solo, apod.
Nepojmenované sekce
Pokud sekce nemá žádný název, není zobrazen její text, ale jen akordy.
Takováto sekce může navíc ještě obsahovat odkazy na jiné sekce či repetici, např.: |: [Ref.][1.][2.] :|
Nepojmenované sekce mohou mít vícero řádků a mohou akordy řetězit, např.:
|: [Ref.][1.][2.] :|
[Solo]
|: {C}{D}{Em} :|
[Ref.]
Všechny prvky nepojmenovaných sekcí jsou pro zvýšení čitelnosti automaticky proloženy pomlčkami. Ukázka výše tedy bude vykreslena jako:
|: Ref. - 1. - 2. :|
Solo
|: C - D - Em :|
Ref.
🧠 U meziher, sól, předeher a doher doporučujeme sekci nechat nepojmenovanou. Z kontextu je lidem patrné, že se zřejmě jedná o sólo, když je v půlce skladby několik akordů bez textu. Sníží se tím objem informací na stránce.
Odkazy na sekce
Pokud je skladba příliš dlouhá a nebo se sekce v ní (např. refrény) často opakují, je vhodné sekci plnohodnotně zapsat pouze jednou, a další výskyty pouze odkázat.
Odkazy na sekce se zapisují do hranatých závorek, a musí obsahovat celý název sekce bez uvozovacího znaku (plus/mínus).
Máme-li sekci:
- Ref.
|: Ja som {F#m}malá Žužu{D}žu, toto {E}je môj mikro{C#m}fón.
Ak mi {F#m}dáte svoj do{D}lár, ja vám {E}zaspievam svoj {C#m}song. :|
můžeme na ni v libovolné nepojmenované sekci odkázat pomocí [Ref.].
Tyto odkazy můžeme obalit do repetice a libovolně řetězit, např.: |: [Ref.][1.][2.] :|. V desktopovém zobrazení a
tisku budou tyto odkazy vykresleny pouze jako prostý text doplněný o pomlčky pro zlepšení čitelnosti, tedy jako
|: Ref. - 1. - 2. :|.
V mobilním zobrazení jsou odkazy na sekce "rozbaleny" a namísto odkazu se vykreslí celý obsah dané sekce. Díky tomu není
nutné zobrazení ručně posouvat a hledat, jak se ta a ona sekce hraje.
Repetice
Repetice je možné zapsat jednoduše pomocí znaků |: a :|. Repetice mohou označovat více řádků textu, vždy se však
musí držet v rámci jedné sekce.
Pokud u repetice není označen počet opakování, lze považovat, že se opakovat bude jednou. Pokud zamýšlíte pasáž opakovat
vícekrát, zapište počet opakování za konec repetice jako 3x, 4x, apod., tedy např.: |: Opakujem :| 4x.
Jakýkoli jiný zápis, ačkoli může graficky vypadat podobně, není systémem podporován, a repetice nebudou správně rozbaleny.
Pokud repetice obsahuje odkaz na jinou sekci a zpěvník je zobrazen s mobilním rozložením, bude obsah této sekce
vykreslen pod
sebou. Zápis |: [Ref.][1.][2.] :| je tedy ekvivalentní zápisu [Ref.][1.][2.] [Ref.][1.][2.].
🧠 Opakované části písní často obsahují jen drobné změny - změna jednoho slova nebo pozměněné frázování. Chceš-li píseň zjednodušit, namísto dvou různých verzí této části zapiš jen jednu a tu dej do repetice. 😉
