⚠️ Na této dokumentaci aktuálně pracujeme a postupně ji doplňujeme. ⚠️
Obsah
Formát a vzhled textu
Skladby jsou zapisovány v primitivním značkovacím jazyce tak, aby jsi nemusel/a řešit formátování textu, barevné variace, font, přizpůsobení velikosti, a další 🙂.
Výsledný formát je ověřený praxí na stovkách hudebních akcí a množství zařízení – ať už na stolních počítačích 💻, telefonech 🤳, tabletech 🪟 nebo projektorech 📽️. V neposlední řadě je zpěvník Kytario zamýšlený pro použití i v tištěné formě.
Barvu, typ písma, ani žádné další atributy textu není možné měnit. Pokud i přesto potřebuješ graficky rozlišit určité části textu, zvaž použití jednoho z mnohých UTF-8 symbolů nebo emoji 😅. Kreativitě se meze nekladou.
Typy rozložení
Zpěvník Kytario je přizpůsobem jak mobilním tak desktopovým zařízením a projektorům. Díky tomu si můžeš zvolit, jestli chceš vidět skladbu celou (za cenu menšího textu) nebo zvětšenou (za cenu toho, že je skladbu nutné ručně posouvat).
Režim rozložení lze přepínat po rozkliknutí dolního menu, které se zobrazuje u zpěvníků a skladeb.
Dvousloupcové rozložení 💻
Dvousloupcové, nebo-li "desktopové" rozložení, je výchozím rozložení, které umožňuje číst celou skladbu bez nutnosti posouvání. Toto rozložení je také použito pro tisk zpěvníku do PDF 🖨️.
Za předpokladu, že je to ve skladbě zapsáno, jsou ve dvousloupcovém rozložení určité prvky skladby skryté, díky čemuž je možné skladbu zobrazit celou na jedné straně. Příkladem je např. skladba Snow - Red Hot Chili Peppers, která obsahuje množství opakujících se akordů a sekcí. Ty, ačkoli jsou ve skladbě zapsány, jsou v tomto rozložení skryty 👻.
Dvousloupcové rozložení se ve výchozím stavu zobrazí automaticky v případě, že je zařízení, které zpěvník zobrazuje, otočeno "na šířku" (horní strana displeje je jeho delší stranou). Je-li to stolní počítač, telefon nebo tablet, nehraje roli.
Jednosloupcové rozložení 📱
Jednosloupcové, nebo-li "mobilní" rozložení, je určeno primárně pro ty situace, kdy je potřeba dosáhnout lepší čitelnosti textu. Ačkoli toto rozložení často označujeme za "mobilní", doporučujeme jej používat i při projekci - i běžný projektor s menším plátnem umožní s tímto rozložením číst text lidem sedícím daleko od projektoru.
V tomto rozložení jsou vždy zobrazeny všechny části skladby, a všechny opakující-se části skladby jsou plně vykresleny
do textu. V případě skladby Snow - Red Hot Chili Peppers jsou to
např. části Ref1 - Brid. - Ref2 - Ref3.
Jednosloupcové rozložení se zobrazí automaticky pokud je zařízení otočeno "na výšku" (horní strana displeje je jeho kratší stranou). Je-li to stolní počítač, telefon nebo tablet, nehraje roli.
Zápis skladeb
Zápis skladeb podléhá několika pravidlům, která je nutno dodržet, aby byl text správně vykreslen. Zápis se skládá z několika částí:
- Akordy (
{Em}) - Pevné mezery (
{---}) - Sekce (
- Ref.) - Odkazy na sekce (
[Ref.]) - Repetice (
|: Ha :|)
Pokud hledáš inspiraci jak skladby efektivně zapisovat, mrkni na zpěvník KytarovkyBrno, ze kterého celá tato platforma vzešla 🙂.
Akordy
Formátování akordů
Akordy jsou zapisovány ve složených závorkách, např. {C}, {Em} nebo {C#m7}. Označení tónu akordu (první znak) musí
být vždy velkým písmenem. Akordy mohou být i složené, např. {F#m7/G#}, s tím, že tón za lomítkem označuje tón basový.
Nomenklatura akordů, kterou zvolíš, je čistě na tobě. Zapisovat můžeš v "americké" formě (např. {Emi} - e minor)
nebo latinské ({Em} - e moll). Vzhledem k nesrovnalostem akordů z různých zdrojů
však doporučujeme nomenklaturu latinskou.
🧠 V jednoduchosti je síla – pokud zapisuješ skladby pro širokou veřejnost a nejedná se o takovou, která je postavená na složitých akordech, doporučujeme akordy zjednodušit co nejvíce je to možné.
Pozice akordů
Akordy by měly být v zápisu pozicovány tak, že předchází slovu (nebo hlásce), ke které přísluší, např.:
{A}Na našem {Amaj}rybníku, tam v {A7}ráji řas a vodníků.
Pokud je nutné zapsat více akordů v rámci jednoho slova, můžeš slovo rozdělit jednou nebo více pomlčkami, např.:
{Em}Má - {G}á - {D}á
Pokud se akord hraje v části, kde není žádný text, je možné ho z obou stran odsadit mezerou. Tím dojde k roztažení textu
v jeho okolí, např.: {E}Zdá se {F#m}mi, {G#m} je to {F#m}moc let,. Bez tohoto odsazení by byl akord {G#m} vykreslen
nad slovem je.
Pevné mezery
Pokud nastane situace, kdy je třeba odsadit část textu, ve které zrovna není žádný akord, je možné do textu vložit pevnou mezeru. Existují 3 různé šířky této mezery, případně je možné je i řetězit:
- krátká:
{-} - střední:
{--} - dlouhá:
{---}
🧠 Pevné mezery používej pouze ve výjimečných případech. V ideálním případě se mezery v textu vytvoří samy tím, že do něj zapíšeš akord obalený běžnými mezerami.
Sekce
Skladby se skládají ze sekcí – slok, refrénů, meziher a dalších.
Pojmenované sekce
Každá sekce, která obsahuje zpívaný text, musí být nějak pojmenována, a to číslem nebo slovně.
Pojmenování by neměla být delší než 4 znaky a vždy musí začínat znakem mínus (- Ref1) nebo plus (+ Ref2).
Rozdíl mezi těmito dvěma variantami je ten, že sekce uvozené symbolem mínus zobrazují akordy vždy – na desktopovém zobrazení, v tisku a na telefonech. Sekce uvozené symbolem plus zobrazí akordy pouze v mobilním (jednosloupcovém) zobrazení.
Pojmenování mohou být libovolná, avšak doporučujeme používat tato:
- Sloky označit jako
- 1.,- 2., apod. - Refrény označit jako
- Ref.,- Ref1, apod. - Mezihry označit jako
- Brid,- Solo, apod.
Nepojmenované sekce
Pokud sekce nemá žádný název, není zobrazen její text, ale jen akordy.
Takováto sekce může navíc ještě obsahovat odkazy na jiné sekce či repetici, např.: |: [Ref.][1.][2.] :|
Nepojmenované sekce mohou mít vícero řádků a mohou akordy řetězit, např.:
|: [Ref.][1.][2.] :|
[Solo]
|: {C}{D}{Em} :|
[Ref.]
Všechny prvky nepojmenovaných sekcí jsou pro zvýšení čitelnosti automaticky proloženy pomlčkami. Ukázka výše tedy bude vykreslena jako:
|: Ref. - 1. - 2. :|
Solo
|: C - D - Em :|
Ref.
🧠 U meziher, sól, předeher a doher doporučujeme sekci nechat nepojmenovanou. Z kontextu je lidem patrné, že se zřejmě jedná o sólo, když je v půlce skladby několik akordů bez textu. Sníží se tím objem informací na stránce.
Odkazy na sekce
Pokud je skladba příliš dlouhá a nebo se sekce v ní (např. refrény) často opakují, je vhodné sekci plnohodnotně zapsat pouze jednou, a další výskyty pouze odkázat.
Odkazy na sekce se zapisují do hranatých závorek, a musí obsahovat celý název sekce bez uvozovacího znaku (plus/mínus).
Máme-li sekci:
- Ref.
|: Ja som {F#m}malá Žužu{D}žu, toto {E}je môj mikro{C#m}fón.
Ak mi {F#m}dáte svoj do{D}lár, ja vám {E}zaspievam svoj {C#m}song. :|
můžeme na ni v libovolné nepojmenované sekci odkázat pomocí [Ref.].
Tyto odkazy můžeme obalit do repetice a libovolně řetězit, např.: |: [Ref.][1.][2.] :|. V desktopovém zobrazení a
tisku budou odkazy (a akordy) proloženy pomlčkami pro zlepšení čitelnosti, a budou tedy vykresleny jako
|: Ref. - 1. - 2. :|.
V mobilním zobrazení jsou odkazy na sekce "rozbaleny" a namísto odkazu se vykreslí celý obsah dané sekce. Díky tomu není
nutné zobrazení ručně posouvat a hledat, jak se ta a ona sekce hraje.
Repetice
Repetice je možné zapsat pomocí znaků |: a :|. Repetice mohou označovat více řádků textu, vždy se však
musí držet v rámci jedné sekce.
Pokud u repetice není označen počet opakování, lze považovat, že se opakovat bude jednou. Pokud zamýšlíte pasáž opakovat
vícekrát, zapište počet opakování za konec repetice jako 3x, 4x, apod., tedy např.: |: Opakujem :| 4x.
Jakýkoli jiný zápis, ačkoli může graficky vypadat podobně (např. použitím lomítek / a \), není systémem podporován,
a repetice nebudou správně rozbaleny.
Pokud repetice obsahuje odkaz na jinou sekci a zpěvník je zobrazen s mobilním rozložení, bude obsah této sekce
vykreslen pod sebou. Zápis |: [Ref.][1.][2.] :| je tedy ekvivalentní zápisu [Ref.][1.][2.] [Ref.][1.][2.].
🧠 Opakované části písní často obsahují jen drobné změny - změna jednoho slova nebo pozměněné frázování. Chceš-li píseň zjednodušit, namísto dvou různých verzí této části zapiš jen jednu a tu dej do repetice. 😉
